Válka o Quel'Danas a procitnutí Krále Lichů
Během bojů o Quel'Danas zásoboval Elrendar Quel'Thalas artefakty, silou svých bojovníků a mágů, i zbraněmi a zbrojemi z dílny Eridena staršího. Členové posádky, mnohdy ve větším počtu než vlastní síly Quel'Thalas, bojovali po boku Krvavých rytířů i v okamžiku, kdy Kael'thasovi eredaři a felové konstrukty napadli Silvermoon a tehdejší velitelka Thirra Avari opustila bojiště.
Stejně tak později spojili své síly se Shattered Sun Offensive při dramatickém dobývání pláže Quel'Danas pod vedením generála Starcallera (který se ukázal být Cerothem Sunhandem v přestrojení), aby nakonec pomohli zaútočit i na samotnou Terasu Magistrů a démony obleženou Sluneční Studnu. Dreskhanovi orkové, kteří tehdy velkopansky na zeppelinu přislíbili pomoc, zůstali u prázdných slov a do samotného boje se nedostavili, což na jejich odvahu vrhlo stín pochybností.
V průběhu těchto bojů i samotný Elrendar čelil útoku démonů vedeném z Quel'Danas, kdy byly na nádvoří pevnosti otvírány portály z netheru, kudy ven proudili démoni, zatímco mágové bránící věž proti vzdušnému útoku byli ovládnuti jednou z eredarek a posláni proti svým vlastním spojencům - elfové z města tehdy přispěchali, aby bránili Elrendar Keep svou krví také.
Vojáci z města byli překvapeni přítomností žoldáků ze Swamp of Sorrows (Krkavci) vedených elfkou Jasanou, jejichž služby si lord Sunhand smluvil při nedávné výpravě na dalekém jihu.
Po dobytí Terasy Magistrů a po Kael'thasově smrti bylo na přání Eynor Astrae tělo Prince Sunstridera zachráněno před znectěním ze strany nemrtvých spojenců, přítomných na místě jako jediné další posily z Hordy, a dočasně uloženo v Kryptě Elrendaru, aby mohlo později spočinout přímo na znovudobytém Quel'Danas podle vůle regenta Therona a magistra Rommatha.
Jedna z Eredarských "dvojčat", které byly při dobytí Studny zabity, se pokusila vrátit za pomoci Thirry Avari, kterou patrně dlouhou dobu ovládala. Zaútočila v samotné síni Elrendar Keep po provokaci ze strany Eynor Astrae, které se rytířčino chování nepozdávalo. Stalo se tak v době, kdy byl ve věži na řetězech držen jiný z posedlých krvavých rytířů, Versen, a lord Sunhand byl povolán na scryerskou misi do Shattrath.
Díky pomoci posádky, která se za Eynor a Thirrou uvězněnými démonkou v síni za zapálenou branou dostala zdoláním prvního patra věže zvenčí, byla eredarka zničena podruhé a Thiřře i jejímu doprovodu (Ashae) poskytnuta pomoc.
Sluneční studna byla obnovena a většina jednotek Elrendaru se vrátila do pevnosti v Ghostlands s vědomím, že není radno nechat se ukolébat zdánlivým obdobím míru pro elfí národ... a že krom nathrezimů tedy i další démoni ovládají způsoby, jak se vrátit po svém zabití z netheru v nové podobě za pomstou.
Ceroth Sunhand a Eynor Astrae tehdy spolu s dalšími hrdiny z města z rukou Alterie Sunreaver přijali řád fénixe za zásluhy v bojích o Quel'Thalas a obnovu národa, povýšení do šlechtického stavu a tomu odpovídající tituly.
Tou dobou se již Alteria rozhodla stát královnou, což elfové z města nesli nelibě a odsouhlasili pouze s možností sdílení vlády s radou složenou ze zástupce mágů, rytířů, farstriderů, lidu a Strážců jihu, za které se členem rady stal Ceroth Sunhand.
Během pozdější doby, kdy se královna obklopovala pochybnými rádci, falešnými dědici, podivnými snoubenci a postupně ztrácela rozum, se v jejím okolí vyskytl vrah... či se o něm a jeho nezdařených pokusech šeptalo. Ačkoli propadla paranoie a na měsíce se uzavřela ve svém sídle a nevycházela mezi lid (většinu administrativy a jednání za ní obstarávala její nenápadná komorná Elther), nakonec došlo k útoku na královnu samotnou, ze kterého byl podezřelý právě Ceroth Sunhand.
Její tělo však krátce nato zmizelo z lazaretu. Lord byl na útěku mimo Quel'Thalas.
Posádka se po tuto dobu octla v nemilosti a byla opakovaně vyslýchána o místě, na kterém se domnělý vrah ukrývá, avšak nikdo neřekl ani slovo.
Později bylo odhaleno, že krev na královnině těle byla Cerothova a celý plán vymyslel on s několika dalšími členy Rady s cílem elfku ukrýt na bezpečném místě a přimět skutečného vraha se tak odhalit, což se nakonec stalo.
Po Alteriině návratu byl lord Sunhand očištěn od podezření a zanedlouho poté se kvůli královniným rostoucím excesům a nevhodnému chování účastnil jejího svržení, o kterém rozhodla celá Rada. Elfka závislá na felu měla upadnout v zapomnění, postupně nahrazena svou nenápadnou komornou s budovatelskými ambicemi, zatímco v pevnosti se konečně mohlo slavit období klidu a míru... i radosti z obnovené Sluneční studny.
V Zemích duchů se krátce po dobytí Quel'Danas jednotkami Shattered Sun začala objevovat mrtvá těla značená havraním pírkem položeným na tváři. Elrendarští se při pátrání po vrahovi dostali až k nedávné historii a členům jednotek Sunblade, které opustily síly prince Sunstridera doslova na poslední chvíli při invazi Shattered Sun na Quel'Danas. Z vůle regenta byly tehdy členům Sunblade jejich činy ve službách pomateného Kael'thase prominuty a směli se vrátit do města, což se některým z jejich bývalých obětí samozřejmě nezamlouvalo.
Jednou z nich byl patrně i Maledict Ravenshade, který do Elrendar kdysi přivedl Zirael Hawke... a nakonec se z vražd ukázal být podezřelým. Za pomoci Flairicy Amberdusk však uprchl z vězení a na dlouhou dobu nebylo slyšet ani o jednom z nich.
Ve snaze najít lék na kletbu sužující Cerotha Sunhanda, jehož vlasy postupně ze zlaté úplně zestříbřely, cestovali tou dobou Elrendarští po celém Azerothu i Outlandu. Během jedné z cest, při kterých jednali s orky, nočními elfy, trpaslíky i shu'halo, nakonec v Darkshore narazili na následky svého zoufalého činu z minulosti, kdy se pokusili získat titánský kov na Cerothův meč a poničili tak obří glaive, která tak dále nemohla působit jako pečeť nad pradávným zlem, uvězněným v hlubinách země po ní.
Přísaha napravit způsobenou chybu je dovedla nejdříve do věže vznešeného elfa a černokněžníka Athrika, se kterým měli několik nevyřízených účtů, posléze až do dalekého Northrendu při snaze poskládat z úlomků Hodirovo kopí a použít jej namísto poničené glaive coby pečeť.
V Athrikově věži na sebe Nessaa čtením jedné z jeho knih uvrhla vlčí kletbu, kterou pak nakazila většinu členů tehdejší družiny a skrze ně i léčitelku Esperantu Varos. Lék na kletbu novolunní byl nalezen až na dalekém severu, spolu s archeologickým deníkem lidského rodu Evenstar, o který se až zajímal rytíř Corin Nightstrider jménem své ztracené schovanky Sayi.
Za evakuace pevnosti v době, kdy si práva na pozemky pod ní začal dělat bohatý aristokrat jménem Gorian de Ray a právoplatný dědic těchto pozemků, majordomus Malan Dawnstar zmizel, uprchl z okovů vrah, který měl na svědomí některé členy posádky a byl spojován se záhadnou kletbou, jež sužovala Cerotha Sunhanda od dob jeho uzdravení v Moonglade - Valendis Kaer'Menan, zvaný Rys.
Pátrání po něm zavedlo stopaře do nedalekého opuštěného panství rodu Evenstar... kde našli stopy nechutného krvavého rituálu, který musel proběhnout již před několika týdny a s Valendisem tedy nesouvisel.
Mohl dát ale odpovědi rytíři Corinovi o tom, jak a kdy zmizela jeho pohřešovaná schovanka.
Aerin Windsong tehdy Valendise postřelila, on ale i tak dokázal uprchnout. Aerin Windsong byla pověřena dalším pátráním po Rysovi, ze své mise se ovšem nevrátila. Její hledání skončilo v Morových zemích, kde elfčinu stopu překryly stopy pochodující armády nemrtvých, mířící směrem ke Quel'Thalas.
Pátrání po ní i Rysovi bylo tedy přerušeno, aby mohlo být odesláno varování do Quel'Thalas a aby se pevnost i království stačily připravit na hrozící invazi.
Nessaa se tehdy vrátila z Kalimdoru a naznačila, že u svého učitele z řad nočních elfů není šťastná. Ztráta její přítelkyně Nelise během hledání léku pro ni, které obě nakonec dovedlo až do Tanaris, pro ni bylo další ranou. Prý tehdy našla útěchu v náruči Emeralda Nurimu, se kterým ji vídali stále častěji.
Flairica Amberdusk se objevila v zpět pevnosti zraněná z boje o Sluneční Studnu, od kterého trpěla výpadky paměti a nezvládáním vlastní aury, které mělo za následek několikero požárů na ubikacích a v prostorách pevnosti. Přivedla s sebou tajemného osobního strážce, který mnohým z posádky naháněl hrůzu: Aelara Sorrowsworn, rytíře smrti, který si vybral jí sloužit, protože mu připomínala dívku, kterou ztratil během Pohromy.
Pravdou bylo, že Aelar dokázal Flairicu ochránit před jejím vlastním ohněm svými ledovými kouzly, další pomocí pro ni pak byla i runa tlumící magii, kterou pro ni vytvořil spolu s Eynor Astrae.
Nevídané aktivity nemrtvých v Morových zemích byly vysvětleny po příchodu Thirry Avari, která jako jediná přeživší ze svého rozprášeného oddílu rytířů vyhledala v pevnosti azyl a hovořila o nezranitelném elfím nekromantovi, kterému se marně pokusili čelit. V jedné z knih Silvermoonské knihovny Eynor Astrae podle rytířčina popisu identifikovala artefakt, který nekromantovi propůjčoval nezranitelnost.
Než stačili přijít s plánem, jak jeho kouzelné ochrany prolomit či artefakt zničit, ohlásil se nemrtvý osobně přímo na nádvoří Elrendar a požadoval volný průchod na sever Quel'Thalas, kde prý je cosi dokonalého, po čem touží. Byl samozřejmě odmítnut, přenesl se tedy pryč a na pevnost v tu chvíli zaútočili jeho nemrtví. Jak se ukázalo, doopravdy mu neublížilo ani soustředění sil několika rytířů naráz a čistá energie Světla.
Rytíř smrti Aelar byl při útoku zraněn a jeho meč Svafnir se vymkl kontrole - Eynor Astrae se popálila mrazem ve snaze jej bezvládnému nemrtvému vrátit do ruky a upadla při tom do transu. Později ostatním šokovaně sdělila, že viděla vzpomínky, které si Aelar nepamatuje - vzpomínky na jeho smrt, patrně zakleté v samotném meči. K překvapení mnohých Aelar po boji projevil velké znalosti léčitelství, když popálené rány ošetřoval za pomoci své ledové magie.
Aelar byl posléze svými přáteli vyzván, aby se smířil se svou minulostí i vzpomínkami a rozhodl se sám, co bude dál dělat - při pokusu osvobodit jeho runový meč z řetězů se pak na nádvoří pevnosti uvolnilo obrovské množství magie, které vyřadilo většinu mágů kromě Flairicy.
Aelar Sorrowsworn pak beze stopy zmizel z dalších příběhů posádky.
Ve snaze najít lék či informace o Cerothově kletbě a připravit se na tažení nezranitelného nekromanta nebo najít zbraň, která ho dokáže zranit, se Eynor Astrae přidala k výpravě elfů z Relikviáře a svržené Alterie do kobek pod Karazhanem. Dávno ztracený meč zvaný Plenitel duší, Soulreaver, tehdy z celé výpravy získala po mnoha zkouškách Thirra Avari, i když po něm toužili mnozí jiní, i sama Alteria (podle svých slov za účelem toho, aby se mohla pomstít Cerothovi a konečně ho zabít).
Podle legendy měl Soulreaver mít moc protnout jakoukoli zbroj a zasáhnout přímo duši cíle a Thirra to viděla jako novou šanci v boji proti nekromantovi.
Eynor se tehdy do pevnosti vrátila zraněná a se zprávami, že mezi účastníky výpravy pro Soulreaver byl i sám Valendis, ale nedokázala od něj zjistit nic o osudu Aerin Windsong, než se ztratil někde ve městě.
Nessaa, vyzbrojená vzácným uspávacím prachem od chřadnoucího Cerotha, se rozhodla zkusit Valendise ve městě polapit a dovézt ho do pevnosti. Na dlouhou dobu pak skončila nezvěstná také, naposledy byla viděna, jak spolu s ním platí mágům z města za teleport.
Nessaa i Aerin byly po pár dalších týdnech konečně nalezeny na dně hluboké studny v Dalaranu, kde je držel sadistický Valendis naživu. Valendis vlastně kapitána Falanthira a jeho oddíl k jámě dovedl sám, jako by se chtěl pochlubit svou genialitou - i proto, že elfky i přes jeho "zásobování" potravinami a vodou (čtěte dešťovou vodou a krysami) posledních pár dní přestaly odpovídat.
Nessaa se z následků věznění vzpamatovala rychle, i proto, že při pádu dolů utrpěla menší zranění, než polámaná Aerin, která zůstala v městském lazaretu téměř dalšího půl roku ve spánku, ze kterého ji nešlo probudit.
Během dnů příprav na tažení nekromanta z Morových zemí pak byl Ceroth povolán spolu s Thirrou Avari a Eynor Astrae k vyjednávání se zástupci Aliance do Shattrath. Postarší alianční jednatelka jménem Ashaya, kterou později ještě potkali při vyjednávání o spojenectví během války o Nexus, se ukázala celkem rozumná a informovaná o hrozbě, kterou se Král Lichů stával pro celý Azeroth. Byl dohodnut společný postup proti nemrtvým, kteří pro svého pána sbírali ztracené stránky z Medivhovy knihy, o které měla zájem i Kirin Tor.
Elfové z Quel'Thalas se pak v Morových zemích setkali se samotnou krvavou královnou Lana'thel, jež se je pokusila vlákat do léčky beze zbraní (proto někteří rytíři spolu s Thirrou raději opustili družinu a nechali bezbranné jejich osudu).
Po podivné hostině, na které potravu okusili jen ti odvážní a nemrtvý Kuchařinka žertoval s jednou z hraničářek z města, se konečně dostali k san'laynské paní celého podzemí zikkuratu.
Její motivace se jim zdála pochybná - varovala je před Arthasovými plány, dala jim jistou mapu a za volný odchod ostatních si jako záruku ponechala Cerotha Sunhanda jako zajatce. Z jejích rukou elfové získali mapu místa, na kterém pro ně Král Lichů prý chystal smrtící past. Ceroth Sunhand k překvapení ostatních nakonec dostihl družinu, která od zikkuratu vezla zpět Eynor i proti její vůli, se slovy, že Lana'thel připomněl cosi, po čem ho nechala jít.
Elfové z Quel'Thalas i Elrendar Keep, kteří se původně zdráhali zasáhnout do severského tažení proti probouzejícímu se Králi Lichů kvůli snaze o obnovu vlastního Království, nakonec slíbili spojenectví Sylvanas a vyslali na sever jednotky pod korouhvemi Sunreaverů a Argent Crusade.
Ukázalo se, že mír po znovuzískání Sluneční Studny byl velice krátký.
Konečně ale nadešla šance se Arthasovi pomstít za zničení Quel'Thalas a vyvraždění většiny národa.
(Autoři textu: Ceroth Sunhand, Kiriel Lightbearer, Eynor Sunhand-Astrae, zahrnuje RP z let 2012-2013 z pohledu posádky Elrendar Keep)
pro 
