Zlodějka času

Po odpočinku v Thunder Bluff vzal Orkelt s trochou neochoty družinu elfů na místo, které podle vlastních slov již roky strážil a zval kronikou času.
Užaslí se dostali do prastaré jeskyně zdobené taureními značkami snad staršími, než historie Quel'Thalas, ze kterých nerozuměli ničemu.
Nesměli zde kouzlit, a proto postupovali do hlubin minulých věků jen za svitu pochodní.

Dorazili příliš pozdě. Na chladném kameni našli tělo, které mohlo být Věštkyní, ale nestačili ji rozpoznat, jen u ní našli několik upomínek z Tanaris a Jeskyní Času. V tu chvíli opět zaútočili nekoneční.
Po drsném boji nakonec Orkelt, Tas'adar, Flairica i Alexiel spojili své vědomosti, aby nad mapou Azerothu vystopovali dvě vlny anomálií, které šly jedna ve stopě druhé.
Obě se naposledy projevily kdesi v Hillsbrad, u lidské osady zvané Southshore.

Tas'adarovi začal být jasný princip jeho hodinek - byly tím, co mělo aktivovat rozbitý stroj času, který našli v Northrendu a posléze schovali v Elrendar. Ostatní přesýpací hodiny, které našli na různých místech, sloužily k označení pozměněného toku času, který se někdo pokoušel napravit po tom, co jej kdosi jiný poškodil. Takže Zloději času byli minimálně dva.

Zatímco se Orkelt, Surmallien, Thanalos, Tas'adar, Aladar a Ygraine vydali prověřit stopu v Hillsbradu, Alexiel se od nich oddělila se slovy, že bude dál pátrat po vlastní ose... a Flairica ji následovala.

V Southshore již většina slušných lidí spala, na cestě potkali jen výrobce plášťů Bartola Ginsetti, který doprovázel skupinku opožděných ovcí, co našel na pastvě u Hillsbradu. O kousek dál Tas'adara napadlo podívat se na Southshorský hřbitov a porovnat jej s tím, který měli možná někteří v paměti. U jednoho ze zarostlých náhrobků pak Orkelt doopravdy zpozorněl.
Nataša Morrisová, utonula ve věku sedmi let.

Něco bylo hodně špatně, moc špatně, protože tohle děvče ještě nedávno střílelo z luku na šišky v Hillsbradu a blížilo se prahu dospělosti.
Navíc jim Orkelt svěřil i fakt, že děvčátko mělo u sebe strážit cosi, co je moc důležité pro zrušení kletby nad Eynor. To, že se nikdy nedožilo dospělosti, situaci dost komplikovalo.

Smutní a naštvaní se rozhodli vrátit do pevnosti pro stroj času a zkusit ho použít, aby zjistili, co se tehdy s malou Natašou skutečně stalo.
V pevnosti byli postaveni před fakt, že lidé prince Sunstridera pátrají po Alexiel Coldheart, která je podezřelá z únosu magistra Beleta. Toho samého magistra, který nedávno podlehl kletbě, tolik připomínající osud, který potkal v zimních měsících lady Eynor.
Flairica je pak varovala o nestabilitě reality, ve které se ocitli - oni sami byli z jiné, ale kdykoli udělali chybu, více se přizpůsobili tomu, jak by čas běžel, kdyby šel právě tak jako ten, ve kterém se nacházeli. Poukázala dokonce na zdvojení některých předmětů, jako deníku, který si donesla ze svého času... a přeci po svém zdejším já nalezla ten místní. Byly totožné.

Než se Princ stačil začít ptát na aparát, se kterým manipulovali, urychleně opustili pevnost a vydali se do Hillsbradu, ve snaze dostat se o nějakých devět let do minulosti, do doby vzpoury orků v internačních táborech... tak, aby se neprozradili a nic v minulosti nezměnili. Kalibrace záhadného stroje je stála dost drahocenného času.

Když získali důvěru obsluhy taverny ve starém Southshore, dozvěděli se, že malá Nataša si přeci hraje u vody, jako obvykle - vydali se urychleně a pokud možno nenápadně děvčátko hledat.
Pod přístavním molem nalezli mrtvého goblina a stopy obřích plazů v písku... stačilo je sledovat a zaslechli dětský křik. Malou Natašu vlekly pryč nágy.
Jenže ne do vody, odváděly ji portálem... nestačili se k ní probojovat včas, ale po zkoumání residua portálu pochopili, že se jedná o chronomancii, tedy o transmutaci času a ne prostoru.
V tu chvíli se Thanalos vzpomněl, že před téměř rokem viděl podobné ztracené děvčátko v Outlandu na nějaké druidské základně, kde skoro nebyli lidé. Divil se tehdy tomu, co tam dělá, a tamější Strážce Lesa mu prostě řekl, že "spadla z oblohy".

Vrátili se tedy zpět do současnosti a rozhodli se zkusit ztracené dítě najít. Pokud byto byla ztracená Nataša, možná ještě nebyl všemu konec.
Orkelt se opět odpojil se slovy, že se s nimi sejde v pravý čas.

Jenže při návratu do pevnosti pochopili, že odchod tentokrát nebude tak snadný. Thanalova panovačná snoubenka se totiž rozhodla, že otálení a vytáček se svatbou již bylo dost. A dokud nebude po ní, kapitán se z Azerothu nehne.

A jedna vzpomínka na staré dobré RP, cestování s toulavým elfem Kalimdorem a historky nespojené s politikou a mocí v žádné její podobě, reálné ani virtuální... tak ať se mu na jeho cestách daří vše, nač pomyslí.


Zlodějka Času se mezitím propojila s dalším eventem, proto její rozuzlení najdete tam.